Komunitní plánování
Komunitní plánování je forma plánování „zdola“. Na rozdíl od strategického plánování, což je systematické řízení jakékoliv organizace, podniku, obce či regionu „shora“.
Komunitní a strategické plánování v oblasti rozvoje regionů je však vhodné a prospěšné spojit.
Komunitní plánování je dohoda napříč zájmovými skupinami obyvatel o využití zdrojů a nastavení společného postupu do budoucna. Využívá se při plánování dlouhodobějších aktivit v regionu/obci.
Více názorů zajišťuje vhodnější nastavení priorit a zpětnou vazbu z území již v počátku vzniku záměrů. Eliminuje neefektivnost krátkodobých záměrů. Nutno však vždy ctít objektivitu a reálnost.
Přínos zapojení komunitního plánování do chodu organizace, regionu, obce:
- pomáhá si uvědomit žádoucí směry dlouhodobého vývoje
- po dohodě soustřeďuje veškeré úsilí a zdroje na řešení klíčových problémů
- ukazuje, jak se nejlépe připravit na budoucí vývoj
- minimalizuje negativní dopad hrozeb
- vhodně zužitkovává příležitosti
- vytváří objektivní základ pro rozhodování o prioritách
- řeší problémy dlouhodobě a komplexně
- umožňuje optimálně využívat zjevné i skryté zdroje
AKTIVITY
Strategické plány obcí, měst, mikroregionů a MAS tvořené komunitní metodou. Důraz je kladen na logickou provázanost aktivit subjektu a maximální aktivizaci a využití lokálních zdrojů s cílem efektivního využití finančních prostředků.
Koncepční architektonické studie veřejného prostoru obcí, které jsou navrhovány s citem a úctou k historii místa, řeší nenásilné úpravy veřejných ploch tak, aby bylo docíleno sladění s okolní výstavbou a krajinou. Studie respektují zpracování po technických funkčních celcích, aby jejich realizace byla variantní a etapová. Studie jsou zpracovávány komunitní metodou se zapojením mnoha místních lidí a následně prezentovány veřejnosti v rámci osvěty. (odborná spolupráce s Ing. Arch. Terezou Šmídovou)
Publikace Příklady dobré praxe – veřejná prostranství (MAS Železnohorský region)